Informace k zákonu o službách č. 67/2013 Sb.

V Praze dne 24.10.2013

Někteří z vás již jistě zaznamenali, že byl v letošním roce přijat zákon o službách č. 67/2013 Sb., který upravuje problematiku vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů.  Tento zákon bude účinný od 1.1.2014 a zavádí některé podstatné změny ve vyúčtování služeb. Zákon se bude vztahovat poprvé na vyúčtování roku 2014.

Naši pracovníci absolvovali školení, kde byli se zákonem a jeho dopady seznámeni. Bohužel ne všechny věci ze zákona jasně vyplývají, a proto se dá předpokládat, že se bude dále zpřesňovat výklad některých ustanovení.

V dalším textu bych chtěl shrnout hlavní body, které tento zákon přináší pro společenství vlastníků a bytová družstva.
Zákon stanovuje podmínky pro stanovení záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Pojem služby, se kterým zákon pracuje, jsou služby přímo spojené s užíváním bytů. Nevztahuje se tedy např. na údržbu a opravy domu, revize apod.

Zákon definuje bytová družstva a společenství vlastníků jako poskytovatele služeb a nájemce družstva a vlastníky jednotek jako příjemce služeb.

Z § 4 vyplývá, že pokud nedojde k rozhodnutí družstva nebo společenství, mohou se stanovit zálohy na služby ve výši, která odpovídá minulé spotřebě s přihlédnutím k aktuálním cenám služeb. U vodného/stočného je možné bez rozhodnutí BD/SVJ stanovit zálohy maximálně ve výši minulé spotřeby nebo podle směrných čísel. Pokud mají tedy zálohy na vodu obsahovat v praxi potřebnou rezervu, musí se schválit na schůzi SVJ nebo BD.

§ 5 definuje způsob rozúčtování nákladů na služby. Podobně jako u záloh, zákon stanoví, že pokud se družstevníci/vlastníci neshodnou na jiných principech (rozhodnutí BD/SVJ), budou rozúčtovány takto:

-    náklady na čištění komínů podle počtu komínů a náklady na společnou televizní anténu podle počtu zásuvek STA
-    náklady na vodné/stočné pokud nejsou osazeny vodoměry, tak podle směrných čísel roční spotřeby stanovených přílohou č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.
-    provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

Je tedy vhodné, aby byl způsob rozúčtování zálohových složek odhlasovaný na shromáždění SVJ / schůzi BD nebo vyplýval ze stanov či z prohlášení vlastníka domu. V souladu s novým občanským zákoníkem, bude nezbytné od příštího roku způsoby rozúčtování uvést ve stanovách (změna stanov od příštího roku bude možná pouze za účasti notáře). Pokud tedy budete mít příležitost doplnit do stanov způsob rozúčtování již letos, může to být drobná výhoda.

Z § 6 vyplývá, že pokud BD/SVJ neschválí jiný způsob rozúčtování tepla, použije se vyhláška č. 372/2001 Sb. Vzhledem k tomu, že standardně se podle této vyhlášky postupuje už nyní, není nutné v tomto podnikat nějaké kroky.

§ 7 přináší asi nejvíce nepříjemnou změnu. Vyúčtování od roku 2014 bude muset být provedeno nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (do 30.4.). Finanční vyrovnání – přeplatků/nedoplatků musí být provedeno do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Tyto povinnosti má BD vůči nájemcům a SVJ vůči vlastníkům. Bohužel v řadě případů není termín pro provedení vyúčtování splnitelný. Důvodem je fakt, že nejsou od dodavatelů k dispozici včas zúčtovací faktury, řeší se reklamace nákladů, zpracovává se rozúčtování měřených složek, nejsou k dispozici podklady od minulého správce apod. Termín zpracování vyúčtování tak v některých případech nemůže ovlivnit ani BD/SVJ, ani správcovská firma. Zákon však uvádí pokutu 100Kč/den za nesplnění této povinnosti u každého vlastníka/nájemce BD. Pokutu pak bude muset vlastníkům uhradit SVJ a nájemcům družstva družstvo (velmi logické…). Jak se bude posuzovat v zákoně uvedené „zavinění“ nesplnění těchto lhůt je ve hvězdách.
Toto pro praxi velmi obtížně aplikovatelné zákonné ustanovení lze však eliminovat stanovami. Pokud bude ve stanovách výslovně uveden termín pro předání vyúčtování služeb, použije se tento termín přednostně. Doporučujeme dát do stanov termín pro vyúčtování do šesti měsíců od skončení zúčtovacího období. Pokud by si SVJ/BD termín předání vyúčtování ve stanovách nezakotvily, bylo by nutné chybějící náklady pro vyúčtování vyčíslit jako dohady. Tento postup může být také v rozporu se zákonem, který v §7 hovoří o skutečných nákladech.

Aktualizace (7-2014): Podle současného výkladu nelze lhůtu pro vyúčtování změnit ani odsouhlasením všemi vlastníky nebo změnou stanov.

§ 8 vynucuje zpřístupnění podkladů pro vyúčtování příjemcům služeb (nájemci BD a vlastníci v SVJ). To je samozřejmě v pořádku a není problém zpřístupnit tyto podklady i např. na webu BD/SVJ. Dále je stanovena 30ti denní reklamační lhůta vyúčtování a vyřízení reklamace do 30ti dnů.

§ 9 umožňuje použít u krátkodobých nájemních vztahů místo předpisu záloh a jejich vyúčtování souhrnnou paušální platbu, ve které jsou náklady na služby spojené s užíváním bytu zahrnuté. Není tedy prováděno vyúčtování. Pokud je takový nájem uzavřen na dobu delší než dva roky nebo je uzavřen na dobu neurčitou a jsou odebírány spotřební složky (voda, teplá voda, teplo), nelze tento postup použít. Použití paušální platby tedy může být výhodné u kratších pronájmů nebo u pronájmů, kde nejsou spotřební složky spotřebovávány, např. pronájem skladu nebo garáže (kde není topení).

Zajímavý je ještě § 12, kde se stanoví „Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.“ Je tady zakotvena povinnost hlásit změnu počtu osob. Bohužel možnost ověření počtu osob ani sankce v zákoně není, takže toto ustanovení příliš situaci nezlepší. Z pohledu zákona jde ale o porušení nepeněžní povinnosti, která může být sankcionována již zmíněnou částkou 100 Kč denně.

Od zákona o službách jsme očekávali stanovení jasných a v praxi použitelných pravidel, které se budou týkat veškerých služeb, které se v bytových domech vyskytují. Bohužel zákon řeší pouze velmi malou část této problematiky, a to ještě poměrně nešťastným způsobem. Dikce zákona je navíc v rozporu s novým občanským zákoníkem, který upřednostňuje dohodu stran před striktním zákonným omezením.